Učitelé a jejich problémy: Co nám říkají výzkumy a proč je musíme brát vážně

Začíná to nenápadně

Představte si zkušenou učitelku základní školy. Do práce přichází s nadšením, ale už cestou do třídy ji zastaví rodič s dotazem, kolegyně ji prosí o rychlé suplování a v e-mailu na ni čekají hlášení pro vedení školy. Hodinu ještě zvládne, druhou také. Ale třetí už jede na „autopilota“. Odpoledne ji čekají třídní schůzky a večer příprava na další den. Je to jeden den – jenže takto vypadá většina dní během školního roku.

A právě v tom je jádro problému: práce učitele se v posledních letech proměnila v multitaskingovou profesi, která často přesahuje lidské možnosti.

1. Co ukazují data z ČR

• Administrativa jako hlavní zdroj stresu
  Podle šetření TALIS (OECD, 2018) uvádí 49 % českých učitelů, že nadměrná administrativa je pro ně zásadním zdrojem stresu. Čeští učitelé tak patří k těm, kdo administrativní zátěž vnímají nejintenzivněji v rámci celé OECD.
• Psychická zátěž a úzkosti
  Výzkum PAQ Research (2022) odhalil, že téměř 38 % učitelů vykazuje středně těžké symptomy úzkosti nebo deprese. To je násobně více než v běžné populaci.
• Vyhoření a vyčerpání
  Výzkumné konsorcium SYRI (2023) zjistilo, že asi 20 % učitelů vykazuje znaky fyzického vyčerpání a kolem 6 % splňuje kritéria syndromu vyhoření.
• Pracovní klima
  Studie publikovaná v Social Psychology of Education (Bottiani et al., 2023) ukazuje, že špatné vztahy a šikana na pracovišti mají na vyčerpání učitelů skoro stejný vliv jako problematické chování žáků.

2. Jak se to projevuje ve třídách

Vyčerpaný učitel = méně energie na přípravu výuky, méně trpělivosti s dětmi, větší náchylnost k nemocem.

• ČŠI ve své Výroční zprávě 2023/24 upozorňuje, že kvalitu vzdělávání výrazně ovlivňuje psychická pohoda pedagogů. Pokud učitelé dlouhodobě fungují ve stresu, snižuje se úroveň výuky a roste riziko odchodů z profese.
• Mnohé školy už dnes čelí nedostatku kvalifikovaných učitelů, a pokud se nepodaří pracovní podmínky stabilizovat, může se problém dále prohlubovat.

3. Historický kontext

Je zajímavé, že administrativa a stres učitelů nejsou úplně nové problémy. Už v 90. letech upozorňovaly školní inspekce i učitelské odbory na přetížení pedagogů. Rozdíl je ale v intenzitě:

• Dnes se k administrativě přidávají digitální systémy (někdy usnadňují, ale často jen duplikují práci).
• Významně narostla i komunikace s rodiči, kteří očekávají rychlé odpovědi a detailní zpětnou vazbu.
• Pandemie covidu zanechala trvalé následky – práce na dálku, zvýšená očekávání, digitalizace bez jasné metodické opory.

4. Co říkají učitelé sam

• V šetřeních EDUin nebo Učitelské platformy se učitelé shodují, že nejvíce jim chybí čas na kvalitní přípravu výuky.
• Často také zmiňují, že systém „bere jako samozřejmost“ jejich neplacené přesčasy – suplování, přípravy, dozor o přestávkách.
• Řada z nich říká, že právě absence respektu k jejich profesi je důvodem, proč zvažují odchod.

5. Možné cesty k řešení (bez iluzí)

Neexistuje jedno univerzální řešení, ale výzkumy i praxe ukazují, kde má smysl začít:

1. Omezení administrativy – digitalizace s důrazem na uživatelskou přívětivost, ne na další výkazy.
2. Wellbeing učitelů – krátké formy podpory (peer konzultace, supervize, mikropauzy) dokáží snižovat stres.
3. Kultura ve sborovně – vztahy mezi kolegy jsou klíčové. Podpora týmové spolupráce a prevence šikany na pracovišti se přímo promítá do spokojenosti.
4. Zacílené vzdělávání – DVPP by mělo být méně časté, ale více cílené a evaluované.
5. Otevřená komunikace – učitelé potřebují vědět, že jejich problémy jsou slyšet nejen na škole, ale i na úrovni systému.

Závěr

Problémy učitelů nejsou jen individuální zkušeností několika vyhořelých pedagogů. Jsou potvrzeny daty a výzkumy. A pokud je budeme dál přehlížet, ohrožujeme kvalitu celého vzdělávacího systému.

👉 Úkolem nás všech – vedení škol, zřizovatelů, ministerstva i vzdělávacích organizací – je hledat praktická řešení. Ne univerzální recepty, ale malé funkční kroky, které lze ověřit v praxi.